Jak vzniká káva? Od květu až po šálek.

Kávovníky jsou stálezelené keře nebo menší stromy. Přirozeně dorůstají výšky i více jak 10 metrů, vždy však záleží na druhu kávovníku a v jakých podmínkách se nachází. Na plantážích se však zpravidla udržují řezem ve výšce přibližně 1,5-3 metry, aby se usnadnila sklizeň plodů. První plody kávovník obvykle přináší do 3-4 let po výsadbě. Kávovník kvete i několikrát do roka.  Hojnost úrody kávovníku ovlivňuje poloha plantáže a dozrávání třešní. Kávovník kvete i několikrát do roka a může mít na sobě květy a zralé či nezralé plody zároveň. Kávovník je velmi náchylný na extrémní teploty ať už nízké nebo vysoké, nejlépe se mu daří v tropickém nebo subtropickém podnebí. Některé druhy kávovníku se mohou dožít více než 50 let, zatím co produktivní věk trvá 20-30 let. 

Jak vzniká kávové zrno?

Celý proces začíná květním pupenem, z kterého vzniká bílý jemný květ připomínající květ jasmínu. Po jejich odkvětu se na tom samém místě začínají tvořit malé zelené plody takzvané kávové třešně.
Během několika měsíců (7-11) třešně postupně rostou a dozrávají. Při dozrávání třešně mění barvu ze zelené nejčastěji na sytě červenou. Velikost zralé třešně je okolo 1,5cm a je tvořená slupkou na povrchu, pod ní se nachází dužina a uvnitř dvě zrna uložená naproti sobě. Zelená kávová zrna pokrývá pergamen a jemná stříbřitá blanka.

Po sklizni se ze zralé kávové třešně odstraní vrchní vrstvy (slupka, dužina, pergamen a stříbřitá blanka). Následným zpracováním získáme zelená kávová zrna. Zrna v této fázi ještě nemají typickou chuť, barvu ani aroma. Posledním krokem je pražení, kde kávová zrna zhnědnou a rozvinou svou charakteristickou chuť a dostanou námi známé aroma.

Sklizeň kávových plodů

Rozlišujeme tři základní způsoby sběru kávových plodů – ruční sběr, česání, nebo strojový sběr.
Při ručním sběru mohou sběrači vybírat pouze zralé kávové třešně. Jelikož plody kávovníku dozrávají postupně, je často nutné se ke stejným rostlinám během sezony několikrát vracet. Tento postup je jak časově, tak pracovně náročnější, umožnuje však získat plody v optimálním stupni zralosti.
Při česání sběrači ručně stáhnou z celé větve všechny kávové plody najednou. Metoda je rychlejší, ale méně šetrná a spolu se zralými plody se sklízejí i nezralé, některé je nutné následně vytřídit.
Mechanizovaný sběr se využívá hlavně při sklizni velkých plantáží, kde je rovná půda. Hlavní předností sběru pomocí strojů je úspora času a je mnohem levnější než ruční sběr. Při sklizni však mohou být společně se zralými třešněmi sesbírány také plody nezralé či přezrálé. Nevýhoda této metody je, že může poškodit kávovníky tak i samotné plody.

Kolik má výnos jeden kávovník?

V nejproduktivnějším období kávovníku může jeho úroda dosahovat 0,9 kilogramu zelených kávových zrn, ze kterých lze získat 0,7-0,8kg pražené kávy. Skutečný výnos se ale vždy liší podle odrůdy a podmínek pěstování.